Co jsem se naučila po cestě

Práce, kterou dělám

Petra Peyer · 1 min čtení

Není to jen dech. Jdeme hlouběji.

Není to jen… dech.
Jdeme hlouběji.
Hlouběji, než si myslíš.
Hlouběji, než si dokážeš představit.

Byla to cesta.
Moje vlastní.
Čtrnáct let jsem na téhle cestě.

Teď jsem znovu otevřela dveře k práci, kterou jsem se naučila v roce 2020.
Čekala jsem, až mě znovu zavolá.
Během covidu jsem prošla výcvikem u Iana Whitea.
Australské květové esence.
Síla jedněch z nejstarších rostlin na Zemi. Divoká buš. Silné australské slunce.
Příroda a její síla.

Takže podle toho, co cítím.
Co mi říká intuice.
Na co je klient připravený.
Co klient potřebuje.
Podle toho vybírám, co do práce přinesu.

Včera jsme pracovali s dechem.
S vyšší silou.
A můj klient si domů odnesl jednu z těch silných směsí květových esencí.

Jsem ve službě.
Sobě.
Svému vyššímu já.
A těm, kdo to potřebují.
A jsou na to připravení.

Stačí jediné…
Být připravený.
Chtít jít hlouběji.
Chtít změnu.
A udělat tu práci sám.

Důvěra.
To je velká věc.
Když důvěřuješ cestě,
cesta se ukáže.

Jsme tu, abychom se bavili.
Abychom žili, milovali a objevovali.
Ten úžasný svět, který je.
A my jsme jeho součástí.

~ Petra