Emoce a my

Rozhodnost je forma respektu

Petra Peyer · 2 min čtení

Duchovní lidé a jejich „flow“ – a proč už nečekám na znamení.

Zpátky k soustředění… Pár týdnů jsem byla trochu mimo.
Zpátky ke včerejšímu tématu.
Chci se začít víc věnovat vice různým tématům - z mého života ale i zkušeností a s čím za mnou přicházejí moji klienti.
Včera večer jsem tu četla post o nerozhodnosti - a moje první reakce byla:
Jo! Tohle je přesně ono.

Duchovní lidé a jejich „flow“, nerozhodnost, nevědomost, nejistota… pořád někde lítají… a vy čekáte a čekáte a čekáte.
Znám to. Umím to taky. A přestalo mě to vlastně už bavit. Jako účastnici i jako organizátorku eventů.
Proto dávám lepší cenu těm, kdo si koupí lístek dopředu.
Kdo vědí. Kdo mají jasno, že chtějí přijít. Že jim na tom záleží. A že respektují druhou stranu.
Za mě je to úplně fér, že dostanou lepší cenu!

A netýká se to jen akcí.

Je to stejné, když se rozhoduju, kam půjdu. Do jakého projektu, podnikání, spolupráce se pustím. Jestli je vztah pro mě dobrý - nebo ne. Jestli něco funguje, nebo nefunguje.

Nerozhodnost není flow.
Flow je, když stojím nohama na zemi - a vím.
A jak to poznám?
Tělo to ví dřív než hlava.
Stačí se zastavit, nadechnout se a poslouchat. Ano se v těle pomalu rozšíří. A to ne se ztiší.

A když opravdu ještě nevím?
Je fér to říct - i s časem: „Nevím. Dám ti vědět do středy.“ A pak to dodržet.
Protože každé naše rozhodnutí - i nerozhodnutí - se dotýká druhých.
Rozhodnost je taky forma respektu.
Jak to máte vy? Rozhodujete se rychle, nebo čekáte na znamení?

Díky milé ženy za Vaši inspiraci.

~ Petra