Dechové techniky
Podzimní rovnodennost – rok jako jeden dlouhý nádech
Petra Peyer · 3 min čtení
Jaro je nádech. Léto je plnost. Podzim je výdech.
Dnes je podzimní rovnodennost.
Na jeden den se světlo a tma setkávají jako rovní. Den a noc jsou téměř stejně dlouhé. Slunce přechází přes rovník a od dnešního večera začnou být noci delší než dny.
Po tisíce let lidé tento okamžik oslavovali. Slavnosti sklizně, vděčnost za to, co nám země dala, příprava domova i těla na temnější období. Ne jako konec, ale jako přelom.
Ráda přemýšlím o roce jako o jednom dlouhém nádechu a výdechu.
Jaro je nádech. Léto je plnost, plíce jsou široce otevřené. Podzim je výdech. A zima je ten tichý okamžik na konci výdechu, než začne další nádech.
A tak je dnešek okamžikem, kdy začínáme vydechovat.
Ještě jeden poslední plný nádech, až do konečků prstů, do všeho, čím jsme se letos zabývali a čemu jsme věnovali svou energii. Do všech projektů, plánů, lidí a aktivit, mezi které jsme se rozprostřeli.
A potom ji začneme pomalu stahovat zpět k sobě. Směrem k srdci. Aby tam odpočívala, chráněná, a mohla se na jaře znovu jemně probudit a začít se znovu rozpínat a rozprostírat.
Výdech nás učí, že nemusíme všechno držet.
Nemusíme dál nést to, co už dosloužilo.
Nemusíme mít všechno vyřešené.
Nemusíme hned vědět, co přijde dál.
Někdy stačí vytvořit prostor.
Protože právě v tom prostoru může něco nového začít růst.
Rovnodennost je také okamžikem upřímnosti.
Kam jsem letos vložila svou energii, i když ji to místo nepotřebovalo?
Čemu jsem stále dávala energii, přestože to samo neživilo mě?
Protože to, na co se teď nepodíváme, máme tendenci na jaře znovu zasít.
Zemědělec také nezasévá přímo do loňského pole. Nejprve připraví půdu. Zorá ji a starou úrodu obrátí zpět do země, aby se mohla proměnit v živiny.
I to je podzim.
Nechat staré proměnit se v kompost pro to, co přijde dál.
I tohle je rovnováha.
Pokud si dnes nebo během tohoto týdne chcete dopřát malý rituál, tady je několik možností:
Zapalte dvě svíčky. Jednu světlou, za léto, které končí, a jednu tmavou, za zimu, která přichází. Několik minut seďte mezi nimi. Nemusíte nic dělat. Jen být s oběma.
Ukliďte svůj domov. Opravdu důkladně. A pokud vám to dává smysl, můžete prostor také očistit kouřem ze šalvěje, pelyňku nebo borovicové pryskyřice. Otevřete okna a nechte starý vzduch odejít.
Napište si, čeho jste připraveni se vzdát. Návyku, starého zranění, strachu. Potom papír bezpečně spalte nebo ho zakopejte do země.
A samozřejmě dech.
Dnes večer zkuste na několik minut toto:
Jemně se nadechněte nosem na 5 dob.
Jemně vydechněte na 5 dob.
Stejný nádech. Stejný výdech.
Stejně jako jsou dnes v rovnováze den a noc.
Bez úsilí, bez tlačení.
Jen nádech.
Jen výdech.
Jen návrat k sobě.
Přeji vám jemný, uzemněný výdech do podzimu.
~ Petra